Konference o liturgické obnově podtrhla význam večeře Páně

Autor:
Publikováno:

Slavnostní bohoslužba a konference o možnostech liturgické obnovy v evangelických církvích u příležitosti desetiletí existence iniciativy Coena přilákala 16. a 17. 11. 2012 do Brna dva tucty účastníků několika generací a teologických zaměření.

Páteční děkovné bohoslužbě s vysluhováním svaté večeře Páně předsedal farář David Sedláček. Marek P. Lukášek v homilii označil liturgické hnutí jako "kvas v těle církve".

Sobotní konferenci o možnostech a úskalích liturgických reforem otevřela - z důvodu nemoci referenta - čtená přednáška doc. Jaroslava Vokouna s rozpomínám na kořeny liturgických snah v českém evangelickém prostředí od 80. let minulého století. J. Vokoun zdůraznil, že mu nešlo v první řadě  o zavádění liturgických forem, ale především o vnitřní logiku a strukturu bohoslužby. Podtrhl i  důležitost obnovy eucharistické modlitby. Pokud jde o dialogické prvky v bohoslužbě, jako prakticky proveditelné navrhuje alespoň odpověď sboru na pozdrav předsedajícího, připojení Amen k přednášené modlitbě, vzájemnou absoluci faráře a sboru a Amen shromáždění po slovech ustanovení a epiklezi.

Do panelu při následné diskusi zasedl profesor dogmatiky a studentský farář na ETF UK v Praze Jan Štefan, předseda studijního odboru Církve bratrské Pavel Černý, farář ČCE Marek Lukášek a farář ECAV v ČR Martin Grombiřík. Jan Štefan zdůraznil, že základním liturgickým tvarem je každonedělní eucharistická bohoslužba. Adiafora jako např. liturgické barvy naopak považuje za "skandalon na nepravém místě". Pavel Černý vyjádřil přesvědčední, že církve nelze dělit na liturgické a neliturgické. Liturgie může být podle něj pevná nebo volná. Svoboda umožňuje kontextualizaci, ale může vést i ke svévoli. Principy považuje za závazné, formy za volné. Liturgii navrhuje chápat jako "evangelium v pohybu".

V závěru diskuse, do níž se zapojili i další účastníci z různých církví, se hosté shodli v tom, že je třeba se v liturgice vzdělávat a inspirovat starobylými tradicemi, ale zároveň vytvářet nové formuláře. Obnova je nezbytná, neboť každý dům bez obnovy chátrá. Pro pravdivost křesťanského zvěstování nelze uchovat obsah bez formy. Nepřekonatelnou perspektivu liturgických snah s ekumenickým rozměrem trvale představuje klasická bohoslužba mešního typu.